Číňané
Chystáte se do Číny a chcete vědět, jaké lidi budete potkávat, nebo vás prostě jen zajímá, jací Číňané jsou? Ať už je to jakkoli, máme pro vás jejich obecný medailonek.
Povaha a zvyky
Číňané jsou hrdí na svou kulturu a své tradice. Pochválíte-li jim číselnou symboliku, která je skutečně zajímavá, protože některými číslovkami jako byste říkali plnovýznamové věty, budou vám nakloněni. Zapůsobí na ně všechno, co budete o Číně, čínských tradicích a zvycích vědět. I když to neuděláte, pochopíte, že Číňani jsou milí, veselí a rádi navazují kontakty, baví se, povídají si – a to i s cizinci. Těm mimochodem rádi poradí, tak se na ně při svých cestách nebojte obrátit.
K zajímavým zvykům, jejichž znalost se vám bude hodit, patří to, že byste se měli na veřejnosti vyhnout jakémukoli tělesnému kontaktu. Výjimkou je podání ruky, jak jsme zvyklí, neberte ale nikoho kolem ramen a vyhněte se ještě těsnějšímu styku.
Pamatujte si, že alkohol a květiny nejsou vhodné dárky – to kdybyste náhodou chtěli obdarovat svého nového kamaráda nebo třeba dočasnou bytnou. Skvělým dárkem je naopak ovoce nebo jakékoli značkové věci.
Žádné látkové kapesníky. Číňané se klidně vysmrkají jen tak do koše nebo popotahují. Látkové kapesníky prostě odmítají.
Bez zajímavosti nezůstává ani to, že Číňané na veřejnosti takřka neprojevují své emoce. A také se snaží nevyslovovat číslice 4 a 13. Jsou totiž pověrčiví – čtyřka se vyslovuje podobně jako „smrt“ a třináctka se k nim dostala od nás, ze Západu.
Proč nosí roušky
I v Číně už dnes můžete potkat člověka s rouškou na ústech a na nose. V prvé řadě, pokud to situace skutečně vyžaduje, jde o opatření pro ochranu zdraví. Jedná se o silné znečištění vzduchu nebo epidemie. V druhém případě nejde ani tak o prevenci, protože ta v tomto podání podle odborníků příliš přínosná není, jako o snahu nešířit nemoc.
A nakonec je tu móda. Někteří Číňani, zvláště pak teenageři, společně se sluchátky (nebo samozřejmě i bez nich) nosí roušky. Má to symbolizovat jejich rebelství a neochotu komunikovat se světem.
Jak vidí svět
Teenageři a jejich způsob životaU teenagerů ještě zůstaňme. Jejich životní styl se během posledních desítek let neuvěřitelně změnil, od tradic se dospívající odvrátili k moderním věcem a životům. Děje se to například i proto, že jsou stále více vystavováni tlakům ze Západu, o čemž si mohli nechat čínští mladiství před 30 lety jen zdát. Nezajímá je ale jen značkové oblečení a moderní hudba. Jednou z přetrvávajících priorit je vzdělávání, přitom není výjimkou člověk, který má „nárok“ na kvalitu vzdělání dle svého sociálního postavení a původu. Nezřídka jsou žáci a studenti ve škole od sedmé ranní do páté odpolední, načež si domů nesou ještě hodinový úkol.
Zajímavé je, že mladým Číňanům ti starší říkají, že na lásku a opravdové vztahy si člověk musí počkat do dospělosti. V roce 2013 dokonce proběhl výzkum, jehož výsledky ukázaly, že asi polovina dotázaných studentů nehledala vztah či romantiku, protože se bála, že by to narušilo jejich životní rutinu.
Dospělí a jejich způsob životaVětšina dospělých žije obyčejným životem – ráno do práce, odpoledne z ní. Většina z nich má děti, vydělává něco mezi sedmi a osmi tisíci dolarů ročně, potrpí si na útulné a funkční bydlení. Jen něco málo přes 100 lidí z tisíce má vlastní automobil, Číňani se pohybují spíš pěšky nebo hromadnou dopravou. Spousta obyvatel Číny patří k vášnivým kuřákům.
Staří a jejich způsob životaJsou to ti, kteří celý život pociťují změny. Když byli mladiství, Čína byla úplně jiná. Měnila se dynamicky i během jejich dospělosti, až se dnešní senioři začali trochu ztrácet. Jsou odlišní, což mají s těmi našimi společné – buď se starají o děti a vnoučata, nebo žijí dokonale aktivním životem, zkouší, co doposud neuskutečnili, stále mají nové a nové plány.
Číňané mají jako jednu z priorit rodinu a povinnosti vůči mladším i starším členům rodiny. Proto, i když jsou někteří senioři přes týden v pečovatelských ústavech, jsou docela běžné společné víkendy dětí s rodiči i s vnoučaty.
Co pro ně znamená rodina
Jak již bylo řečeno, rodina je pro Číňany prioritní, důležitá. Děti jsou odmalička vychovávány k úctě k předkům, dospělí lidé se často starají o své rodiče a prarodiče. V rodinách vládne patriarchát, muž v rodině ví o všem a o všem rozhoduje, i když třeba ne sám. Přece jen se s časem změnil i chod rodin.
Muž chodí do práce, aby zajistil rodinu po všech stránkách. Žena často bývá doma s dětmi, stará se o domácnost. V dnešní době samozřejmě i spousta žen pracuje a má svou kariéru, stejně ale spoléhá na muže a jeho (nejen) finanční výpomoc.
Jak s nimi mluvit?
Pokud zrovna neholdujete jejich mateřštině, můžete tu mít problém. Angličtina je sice mezinárodní jazyk, ale plynule jí tu moc lidí nehovoří. Frázovitě vám možná poradí průvodce, pohovoříte si v luxusnějších hotelech nebo v letecké společnosti, ale jinak to není žádná hitparáda. O dalších jazycích nemluvě.
Jak bydlí
Zatímco v některých oblastech Číny, třeba na severu, dodnes najdete tradiční vesnice celé vybudované z hlíny, na jihu je nespočet kamenných domů a ve velkých městech se nedá bydlet jinde než ve výšce. Ceny za byty i za metry čtvereční samotné jsou astronomické.
Čínské paneláky ve městech jsou podobné těm českým, rozdíl je však v tom, že mají dvacet i třicet pater. Jen málo obyvatel žije ve městě v malém jednopodlažním domku, k němuž patří dvorek a sociální zařízení venku na ulici. Společenské prostory paneláků jsou často zanedbávané, takže nejsou nijak vábné a lákavé jen několik málo let po dokončení stavby.
Samotné byty často působí poněkud nejednotně. Jsou věci, které si člověk zákonitě koupí v Číně (třeba podlahovou krytinu nebo dlaždičky) a které si může vybrat z dovozu. Číňani si potrpí na značkové a luxusní věci, proto jednotlivé aspekty rádi kombinují a co jde, to chtějí mít top. Jejich cílem je ukázat rodině a blízkým, že na to prostě mají.
Jak se oblékají
Tradiční čínské oblečení – dlouhý volný šat s páskem a vějíř či klobouk – dodnes přežívá. Z látek vždy dominovalo hedvábí a len. Mladá generace se však odívá do moderních kousků oblečení, tak jako stejná generace na Západě. Napodobuje své idoly, snaží vypadat cool a tradice jde v tomto ohledu stranou.
Zajímavé jsou i zvyky týkající se barev oblečení. Věděli jste například, že v červené nesmíte vkročit na pohřeb, protože v Číně platí za symbol štěstí a radosti? Barvou smutku, za níž my považujeme černou, je v Číně bílá. Žlutý byl zase často oděv někdejších vládců.
Ženy
K čínskému odívání pro ženy patří tradiční šaty Čchi-pchao. Jejich kořeny najdeme v období 14. a 15. století, v moderní variantě se nosí dodnes. Šaty bývaly vyráběny z hedvábí, nyní se vyrábí i z umělých materiálů.
K zimním doplňkům ženy patří lehká šála, kterou si přikrývají hlavy, avšak jen velmi opatrně, aby si neponičily účesy.
Muži
Součástí mužského oblečení byl odedávna klobouk, který směli muži nosit až od určitého věku či při dosažení konkrétní hodnosti. Dnes to však s pokrývkou hlavy není v Číně už tak „horké“.
Oblíbené národní značky
Čínské národní značky se setkávají v posledních letech s úspěchem nejen v domovině, ale také v zahraničí. Na Západě se směle pouštějí do konkurenčního boje se značkami zvučných názvů. K těm nejpopulárnějším patří Xiaomi (technologie), Huawei (technologie), Shuanghui (jídlo), Mengniu (jídlo), Moutai (alkohol), Lenovo (technologie) a další.
Jak vnímají vzdělání
Vzdělání je pro Číňany obecně velmi důležité. Každé dítě má nárok na devítiletou školní docházku zdarma, navzdory tomu však chudé děti potkáte spíš ve městech, kde načerno pracují a přivydělávají něco pro svou rodinu.
V Číně mají své místo také poplatky za školní potřeby, které připomínají školné, tento termín se však nepoužívá. I z toho důvodu si může například venkovská rodina dovolit vzdělání jen pro jednoho potomka.
Od roku 2003 se na vysokých školách platí školné v přepočtu ve výši od 20 do 45 000 Kč za rok, a to v závislosti na vybrané škole a oboru. Přes značné komplikace, které na cestě ke vzdělání spoustu lidí potká, si Číňané vzdělání považují. Je pro ně totiž klíčem k úspěchu, k dobré kariéře, k vyšším výdělkům a lepšímu životu.
Jak vnímají technologii a pokrok
Zakořeněný mýtus, že v Číně odborníci pouze kopírují západní produkty a služby, už vzal dávno za své. Čína se pohybuje vysoko na žebříčku států, které vedou světový vývoj a výrobu. Příkladem může být například společnost Huawei, která jen v roce 2014 podala žádost o 3 442 patentů. A nebyla to jediná společnost, která žádala o patenty.
Politika
Čínská lidová republika je lidově demokratická republika. Vláda je od roku 1949 v rukou Komunistické strany Číny, která je největší politickou partají na světě. Její kontrola obyvatel je velmi striktní a podle všeho dochází k potlačování lidských práv či k trestání disidentů. Kromě Komunistické strany Číny existuje v zemi ještě několik tzv. demokratických politických stran, ale opozice tu reálně není. Zemi reprezentuje prezident Si Ťin-Pching. Státní moc je formálně oddělena od vedení vládnoucí strany.
Náboženství
Čína je ohromná a tím i rozmanitá. Platí to i o náboženství. K těm hlavním patří buddhismus, islám, křesťanství a původní čínský taoismus. Důležitou roli hrají i drobnější duchovní směry uznávané v různých oblastech. V nejlidnatější zemi na světě se asi 60 % obyvatel hlásí k ateismu, zbylých asi 40 % se pak přiklání k různým náboženským směrům. K buddhismu se například přiklání 6 % a ke křesťanství 2 %. Stejné procento patří i islámu.
V 60. a 70. letech docházelo během kulturní revoluce k likvidaci náboženství, od 80. let ale vládnoucí strana začala chápat, že bude lepší a efektivnější náboženství kontrolovat než ho potlačovat. Tak se dočkaly obnovení například některé buddhistické a taoistické chrámy, které jsou však pod správou státem řízených institucí. Čína také „lépe snáší“ tradiční náboženství, které odpovídá čínské nacionální myšlence.
Alkohol a drogy
V Číně se nepije alkohol v takové míře jako u nás. Vypít několik piv „na jeden zátah“ tu nepřipadá v úvahu, už třeba proto, že ho pijí jen bohatší lidé. Zdejší piva jsou na rozdíl od těch našich nasládlá a barvou připomínají spíš žlutou limonádu. Jistá prestiž se zase váže ke koňaku, oblíbené je také rýžové víno (saké) nebo destilát Maotai s obsahem alkoholu od 53 do 56 %. Připíjení je oblíbeným rituálem například při uzavření obchodu.
Drogy k Číně patří, jsou její stinnou stránkou. Čas od času se dočteme o nové droze, která se k nám dostává právě z Číny. Obvykle jde o tvrdé syntetické drogy. Jen v roce 2014 zemřelo na následky užívání drog asi 49 000 obyvatel země. Čína má asi 3 milióny registrovaných uživatelů drog, přičemž se odhaduje, že skutečný počet dosahuje 14 miliónů. S užíváním drog se samozřejmě pojí i doprovodná kriminální činnost, jako jsou krádeže, únosy nebo znásilnění. Za drogové zločiny přitom v Číně hrozí tvrdé tresty, dokonce i doživotí nebo trest smrti.
TOP 10 nejvlivnějších čínských osobností
Yao Ming – basketbalista, který nejenže hraje vysokou soutěž, ale také spolupracuje se společnostmi VISA, Apple nebo Coca-cola.
Jackie Chan – herec, režisér a producent, mistr bojového umění, kaskadér a akrobat. Svět ho zná díky filmům, jejichž hlavním prvkem je kung-fu.
Jack Ma – podnikatel, je považován za nejbohatšího muže Číny. Je zakladatelem společnosti Alibaba Group, čínského internetového konsorcia.
Konfucius – filozof, politik a státník. Jeho učení bylo základem pro směr konfucianismus, který ovlivňuje především náboženství východní Asie. Údajně byl prvním čínským filozofem. Žil v letech 551-479 př. n. l.
Lao-c‘ – filozof, jehož existence se datuje do 6.-5. století př. n. l., a přitom není možné prokazatelně doložit jeho historii. Některé moderní školy mají za to, že Lao-c‘ byla postava sestavená z několika filozofů, jejich děl a myšlenek.
Pu-yi – poslední čínský císař, žijící v letech 1906-1967, se zajímavým osudem. Ke konci 2. světové války byl zajat sovětskou armádou a byl před Tokijským tribunálem souzen jako válečný zločinec. Strávil 9 let v nápravném zařízení v Číně, poté pracoval jako zahradník v botanické zahradě a jako univerzitní archivář.
Chiang Kai-shek – Čankajšek byl voják a nacionalistický politik žijící v letech 1887-1975. Často se o něm mluví jako o vůdci, který byl drsný až bezohledný, rád podle potřeby střídal spojence a vládl diktátorsky. V letech 1928-1931 byl předsedou Čínského národního shromáždění a v letech 1948-1949 prezidentem Čínské republiky. Jeho postava a smýšlení jsou dodnes předmětem sporů.
Hu Jintao – čínský politik a bývalý generální tajemník Komunistické strany Číny, kterého v roce 2010 Forbes označil za nejmocnějšího muže světa.
Cchao Cchao – vojenský vůdce a ministr dynastie východní Chan, jedna z nejdůležitějších postav období Tří království. Žil v letech 155-220 n. l. Byl rovněž básníkem a se svými syny založil styl poezie jen-an.
Sun Yat Sen – Sunjatsen byl čínský revolucionář a vůdce, přezdívá se mu „otec moderní Číny“ coby republiky, žil v letech 1866-1925. Hrál velkou roli při svržení císařské dynastie Čching. Patřil k zakladatelům Čínské národně-lidové strany a byl jejím hlavním představitelem.
