Kam se vydat?
Minigalerie
Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie

Další články

Tchaj-wan: Malá Čína s unikátním bambusovým mrakodrapem ESO travel na Novinky.cz
Tchaj-pej 101 – to je označení budovy, která byla od svého dokončení v roce 2004 do ledna 2010 nejvyšší budovou planety...
Největší stavby světa: Město ve věži, šejkův palác a továrna na Boeingy ESO travel na Novinky.cz
Současným rekordmanem je pekingský letištní Terminál 3 postavený kvůli letním olympijským hrám...
Super výlet vlakem: Z Pekingu do Tibetu nejvýše položenou železnicí světa ESO travel na Novinky.cz
Vysoko na tibetské náhorní plošině se vine nejvýše položená železnice světa. Cesta po ní se blíží cestování časem...

Historie Kantonu

Ve 3. století př. n. l. rozšířil zakladatel dynastie Čchin své území dále na jih až ke Kuang-čou a pomohl tak Číně k prvnímu velkému námořnímu přístavu. Ke konci éry dynastie Chan byl již tento přístav obchodně propojen se všemi důležitými oblastmi Asie, stejně jako s Římskou říší. Název Kuang-čou dostalo město za vlády dynastie Wu (3. století n. l.); mezi cizinci se ovšem vžilo mezinárodní označení Kanton.


Rozvoj města

S rozvojem obchodních vztahů narůstal v přístavním městě logicky také počet obyvatel ze zahraničí. V 9. století zde už žily poměrně velké komunity Arabů, Židů, Peršanů i jiných cizinců. Obchodovalo se hlavně s čajem, hedvábím a porcelánem – tedy zbožím, po němž byla tehdy za hranicemi Číny stále vyšší poptávka. První Evropané se v Kantonu začali usazovat až zhruba o 700 let později. Nejdříve přišli Portugalci, potom Španělé, Holanďané a Angličané. Čínské úřady se ovšem snažily cizince hlídat, takže omezovaly jejich obchodní činnost jen na určité oblasti a určitá roční období.

Trvale vzkvétající obchod vedl postupem času k rozporům a konfliktům. Čína totiž vyžadovala za své vyvážené zboží platbu ve stříbrných prutech. Vynalézaví Britové si nakonec vymysleli náhradní, ovšem podloudně používané platidlo – opium. První a nejdelší opiová válka skončila po třech letech roku 1842 pro Čínu naprosto nevýhodnými tzv. Nankingskými smlouvami, později odsuzovánými jako nerovné ujednání. V rámci těchto vnucených dohod musela Čína otevřít pro volný obchod se zahraničím nejen Kanton, ale i další čtyři námořní přístavy.

V době, kdy město Kua-omin-tang spolupracovalo s komunisty, vyučoval Mao-Ce-tung v Kuang-čou v Institutu rolnického hnutí a Čou-En-laj na vojenské akademii.

Počátky čínské republiky

V roce 1911 ztratila moc poslední císařská dynastie Mandžu (Čching) a byla nahrazena Čínskou republikou, kterou vyhlásil dr. Sun Yat-sen, rodák z provincie Kuang-tung. Modernizace Kuang-čou začala počátkem třicátých let – staré městské opevnění bylo strženo a většina nových hlavních ulic byla postavena za neuvěřitelných 18 měsíců. Roku 1927 bylo Čankajškovými vojenskými oddíly v Kantonu krvavě potlačeno komunistické povstání, jehož vůdci chtěli na čínském území nastolit lidově demokratický systém sovětského typu. Za druhé světové války obsadili Kanton Japonci. V následné občanské válce se město krátce dostalo do rukou nacionalistů, kteří zde zřídili své hlavní sídlo. Roku 1949 však Kuang-čou i celou provincii Kuang-tung ovládli komunisté a vyhlásili Čínskou lidovou republiku.

Kam se vydat dál?