Kam se vydat?
Minigalerie
Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie

Další články

Tchaj-wan: Malá Čína s unikátním bambusovým mrakodrapem ESO travel na Novinky.cz
Tchaj-pej 101 – to je označení budovy, která byla od svého dokončení v roce 2004 do ledna 2010 nejvyšší budovou planety...
Největší stavby světa: Město ve věži, šejkův palác a továrna na Boeingy ESO travel na Novinky.cz
Současným rekordmanem je pekingský letištní Terminál 3 postavený kvůli letním olympijským hrám...
Super výlet vlakem: Z Pekingu do Tibetu nejvýše položenou železnicí světa ESO travel na Novinky.cz
Vysoko na tibetské náhorní plošině se vine nejvýše položená železnice světa. Cesta po ní se blíží cestování časem...

Kanton

Kuang-čou

Obchodníky lákal tento nejvýznamnější námořní přístav Číny už od svého vzniku před více než 2000 lety. Šlo o první čínský přístav, ve kterém kotvili Evropané – v roce 1514 zde totiž přistála portugalská flotila. Své kořeny tu tedy mají některé historické spory, například tzv. opiová válka, k níž došlo v době, kdy zde úřady omezily obchod s opiem.



Toto přelidněné město se stalo jakousi vstupní branou obchodníků s touto drogou. Od roku 1957 sem vždy na jaře a na podzim přijíždějí zástupci známých i méně známých firem z celého světa, aby se zúčastnili Čínských exportních veletrhů (nyní Veletrh Kuang-čou). Stálý kontakt Číny s cizinou a též Číňany žijícími v zahraničí udržovalo Kuangčou (nebo chcete-li Kanton) i v letech politických nepokojů. Jistý mezinárodní charakter města na pobřeží Jihočínského moře a jeho okolí nejlépe dokládá fakt, že právě odtud pochází nejvíce (řádově miliony) Číňanů pobývajících dnes mimo území své vlasti.

Provincie Kuang-tung

kanton

Kuang-čou je hlavním městem provincie Kuang-tung (Guangdong). Leží na „Perlové řece” Ču-ťiang (Zhujiang), pátém nejdelším vodním toku země, při jejím ústí do moře. Řeka spojuje tuto metropoli s Jihočínským mořem a městu dodává jeho nezaměnitelné kouzlo. Denně připlouvají prakticky až do centra města tisíce trajektů, nákladních lodí, tankerů i menších plavidel, zvláště typicky čínských džunek (džunka je plachetnice se zobcovitým výběžkem na přídi a zpravidla jednou čtyřrohou plachtou). Nechybějí však ani lodě vojenské a válečné. Řeka Ču-ťiang ovšem slouží také k zavlažování okolních polí, která vydávají bohatou úrodu rýže, ovoce a zeleniny.

S více než sedmi miliony obyvatel a zhruba 3200 továren je Kuang-čou vedle přístavu také městem průmyslovým. Na moderních výrobních linkách vznikají např. textilní a zemědělské stroje, autobusy, technologické celky a zařízení, v docích se kompletují námořní i říční lodě; rozvinutá je také chemická výroba. Kuang-čou je jedním z nejbohatších čínských měst s novými mrakodrapy, silnicemi, dvěma linkami metra a moderním obchodním centrem. Přes tože se stále výrazněji prosazuje dynamika nové doby, ze života místních obyvatel rozhodně nezmizely ani hodnoty tradiční: láska ke květinám, záliba v klasické kantonské opeře a rovněž rázovitý oblastní dialekt, kterému nerozumí dokonce ani Číňané z ostatních částí země. Za ochutnávku určitě stojí kantonská kuchyně – výborné lehké pokrmy v mnoha různých úpravách, které oceňují po celém světě – samozřejmě, že nejlepší jsou vždy v domácím provedení.

Kam se vydat dál?