Posvátná místa
V těsné blízkosti Věže bubnů se nachází Velká mešita (Čchin-čen S’; Danqingzhensi; otevřeno denně 8.00–20.00), islámská modlitebna s dlouhou tradicí a bohatou historií, jejíž původ sahá až do roku 742. Nebýt arabských nápisů, zřejmě by vás při pohledu na okolní zahrady, chrámy a pavilon v typicky čínském stylu ani nenapadlo, že tento rozlehlý areál vlastně plní funkci mešity. Kryté chodby po stranách uzavřeného pozemku zdobí krásně umělecky vyřezávaný nábytek a mříže. Třístupňová Introspektivní věž je minaret, z něhož je k modlitbám svolávána početná muslimská menšina žijící v Si-anu – patří k ní například potomci obchodníků z Hedvábné stezky. Modlitební síň pojme až 1000 věřících.
Si-anské chrámy
Mnohé kdysi nádherné si-anské chrámy byly citelně poškozeny během maoistické kulturní revoluce v letech 1966 až 1976; pozdější opravy však vedly k jejich znovu otevření. Stalo se takje například v případě Lámaistického chrámu (Kuang-žen-s’), založeného roku 1705; chrámu Wo-lung-s’ (Wolongsi), svatyně zenbuddhistické školy; taoistického chrámu Don gyuemiao (Tung-jüe-miao), který je zasvěcen bohu posvátné hory Tchaj-šan; a posléze i Chrámu osmi nesmrtelných (Pa-sien-kuan; Baxiaman; otevřeno denně 8.00–17.00), který je v současné době ze všech místních svatyní nejčinnější; navíc k němu patří i venkovní tržiště.
Prohlídka města
Městské hradby z doby dynastie Ming jsou douhé téměř 14,5 kilometru a na nejširších místech by se na nich mohly bez problémů vyhnout dva povozy. Spolu s věžemi, rampami, příkopy, zahradami a parky představují jeden z nejlépe dochovaných fortifikačních systémů nejen v rámci Číny.
Uvnitř hradeb se nachází několik významných památek z období vlády dynastie Ming. Z této éry je i zvonice (Čung-lou; Zhonglou; otevřeno denně 8.00–19.00), jedna z těch nádherných dřevěných staveb zbudovaných vytříbenou tesařskou technikou bez použití jediného hřebíku. Tři patra věže s působivě tvarovanými střechami spočívají na pevném základu z cihel a tvoří významný architektonický symbol Si-anu.
Věž bubnů (Ku-lou; Gulou; otevřeno denně 8.00–19.00) byla podobně jako zvonice postavena roku 1370. Leží na druhé straně nového náměstí s obchodním centrem. Také je zpřístupněna turistům, kteří zde mohou sledovat tradiční obřad – „bojovníci“ zde každý den bijí do zvonu a hrají na bubny, to vše podle originální hudby z období dynastie Tchang. Večer a ráno se z věží akusticky oznamovalo uzavírání a otevírání městských bran; večer 21 údery zvonu a ráno 21 údery do bubnu.
