Kam se vydat?
Minigalerie
Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie Galerie
PředchozíPředchozí
DalšíDalší

Další články

Tchaj-wan: Malá Čína s unikátním bambusovým mrakodrapem ESO Travel na Novinky.cz
Tchaj-pej 101 – to je označení budovy, která byla od svého dokončení v roce 2004 do ledna 2010 nejvyšší budovou planety...
Největší stavby světa: Město ve věži, šejkův palác a továrna na Boeingy ESO Travel na Novinky.cz
Současným rekordmanem je pekingský letištní Terminál 3 postavený kvůli letním olympijským hrám...
Super výlet vlakem: Z Pekingu do Tibetu nejvýše položenou železnicí světa ESO Travel na Novinky.cz
Vysoko na tibetské náhorní plošině se vine nejvýše položená železnice světa. Cesta po ní se blíží cestování časem...

Zájezdy Čína

Malý okruh Čínou + Datong Malý okruh Čínou + Datong 61 990,- 05. 10. - 18. 10.
Čína - Perly říše středu Čína - Perly říše středu 46 490,- 02. 08. - 13. 08.
Čína - Perly říše středu Čína - Perly říše středu 46 490,- 16. 08. - 27. 08.
Čína - Tibet - Nepál - Indie Čína - Tibet - Nepál - Indie 119 990,- 21. 09. - 06. 10.
Plavby čínským vnitrozemím Plavby čínským vnitrozemím 72 990,- 28. 09. - 10. 10.
Vlakem na střechu světa Vlakem na střechu světa 82 990,- 29. 09. - 13. 10.
Malý okruh Čínou Malý okruh Čínou 29 990,- 07. 09. - 15. 09.
Velký okruh Čínou Velký okruh Čínou 72 490,- 22. 09. - 06. 10.

Peking

Beijing

Poznávání tohoto středověkého, zároveň však také moderního hlavního města Číny je sice namáhavé, ale z turistického hlediska velmi hodnotné a vděčné. Procházíte zde kolem nádherných paláců, cenných muzeí, chrámů, památníků, továren i obchodních domů a vše prožíváte v těsném vzájemném spojení a působivých kontrastech – od impozantní okázalosti někdejších císařských sídel až po komerčně industriální puls současnosti.


Dnešní Peking

Peking má dnes již kolem 12 milionů obyvatel, kteří zde ovšem také mají nemalý prostor: oficiálně udávaná rozloha města činí 16 800 km2. Mnohé čtvrti starého města jsou doslova protkány malinkými uličkami (hutong), které po stranách lemují jedno nebo dvoupatrové atriové domy nazýváné s’-che-jüan (siheyuan), v nichž jde život s dobou. Hned za rohem těchto příjemných uliček, které se ovšem rychle z mapy města ztrácejí, vás překvapí nové obytné prostory, kanceláře, moderní náměstí plná obchodů nebo otevřená tržiště. Při přípravě na olympijské hry 2008 se úřady snaží značně rozšířit metro, stavějí se nové moderní silnice a přibýva i zeleň.

Území Pekingu je rovinaté – což je podstatná výhoda pro miliony cyklistů, kteří spolu s autobusy a nákladními auty vytvářejí v ranní a odpolední dopravní špičce na místních komunikacích učiněný chaos. Fádní rovinu své sídelní metropole se středověcí císaři rozhodli zpestřit vybudováním několika umělých pahorků v oblasti severně od tzv. Zakázaného města u Ťing-šanu (Jingshan). Toužili vyjít si na horu a v úplném soukromí si vychutnat letní vánek a pohled na zakřivené střechy císařského komplexu z ptačí perspektivy. Můžete to také zkusit – nejkrásnější pohled je při úsvitu, kdy se slabá záře šplhá přes pavilony a pomalu odhaluje dosud nezřetelné obrysy pohádkově neskutečného panoramatu. V té chvíli vám bude jasné, proč chtěli i samotní císařové vidět tuto nesmírnou krásu na vlastní oči.

Historie města

síň velké harmonie

Nedaleko od současných předměstí Pekingu se v pravěku usadil tzv. pekingský člověk – náš vývojový předek, jehož přítomnost na těchto místech odhalily archeologické výzkumy ve dvacátých letech 20. století. Klíčový objev, lidskou kostru s ještě relativně malou mozkovnou, ale již evi dentně vzpřímeným držením těla, vydala jedna z jeskyní v blízkosti města, Zhoukoudian (Čou-kchou-tien). Stáří nálezu a tím i vůbec první prokázané civilizace na území současné Číny je odhadováno na zhruba půl milionu let. I v současnosti zde vědci pátrají po dalších kostech a turisté mohou tyto vykopávky také navštívit.

Vykopávky v centru Pekingu ukazují, že byl osídlen již před 20 000 lety, celá oblast však neměla velký význam až do období válčících států (5. až 3. století př. n. l.), kdy zde vzniklo hlavní město královské říše Jen, zvané Ťi-čcheng (Jicheng). Později bylo přejmenováno na Jen-ťing (Yan - jing) a v 10. století našeho letopočtu sloužilo jako metropole dynastie Liao. Vládci dynastie Ťin pojmenovali město ve 12. století Čung-tu (Centrální hlavní město) a vybudovali zde císařský palác a most Lu-kou, který je v cizině znám jako most Marca Pola a využívá se dodnes.

Ve 13. století srovnaly mongolské hordy pod vedením Čingischána město Čung-tu se zemí. Na jeho místě posléze vzniklo město nové, zvané Ta-tu (Velké hlavní město). Když sem zavítal Marco Polo, převyšovalo v mnohém tehdejší evropské metropole. Panovníci dynastie Ming přesunuli ve 14. století své císařské sídlo z větší části do Nankingu (Nan-ťing; Nanjing; Jižní hlavní město). Ta-tu dostalo nové jméno, Pej-pching (Severní místo klidu). Ještě padesát let pak muselo čekat na návrat cíařské moci a přejmenování do podoby, jež přetrvala dodnes: Pej-ťing (Beijing; Peking; Severní hlavní město). Ve městě se naštěstí dodnes zachovaly také paláce a chrámy z období dynastie Ming.

V počátcích éry dynastie Čching Peking vzkvétal. Stavěly se nové honosné paláce, zakládaly nádherné zahrady, rozvíjely se nejrůznější vědní obory. Za tzv. boxerského povstání (1900) však město zpustošily evropské vojenské jednotky – odvetou za obsazení velvyslanectví svých zemí. Šlo však pouze o první z mnoha krizí dvacátého století, které otřásly Pekingem – vznik Čínské republiky, dvě světové války, občanská válka. V roce 1949 se konečně Peking stal hlavním městem nového státu, Čínské lidové republiky.

Pamětihodnosti

Historické jádro Pekingu tvoří tři do sebe jakoby zapadající pravoúhlá města s pravidelnou zástavbou, na která na jihu navazuje čtvrté město vnější. Většina z mnohakilometrových hradeb, které dříve tato čtyři města po obvodu chránily, padla za oběť nové době a byla zbourána. Vnitřní „Zakázané město” se ovšem zachovalo dodnes, za původním opevněním s četnými cimbuřími.

Půdorys tohoto města starého v podstatě 700 let byl často napodobován a kopírován jinde, nezřídka i na těch nejneuvěřitelnějších místech. Jeho nejdůležitější části spojuje osm kilometrů dlouhá severojižní komunikační osa, která se táhne přímo od Věže bubnů až po bránu Vnějšího města na jihu. Na obou koncích této osy ležely důležité budovy, které se nachájí zrcadlově proti sobě. Ritans (Ž’-tchan) „Oltář slunce“ má svůj protějšek v Yuetanu (Jüe-tchan) „Oltáři měsíce“. Podobné si byly i Xidan (Si-tan) a Dongdan (Tung-tan), východní a západní obchodní čtvrť. Uprostřed pak leží Zakázané město, srdce říše Království středu.