Zábava v Číně
Po náročném dni s nabitým programem plným prohlídek pamětihodností vám možná ani nebude tolik vadit, že večerní akce v Číně začínají a také končí dost brzy; alespoň si můžete dostatečně odpočinout. Kromě restaurací v Šanghaji, Kuang-čou a Pekingu zavírá většina před půlnocí; divadelní představení a koncerty vpodstatě končí před desátou hodinou.
Exotická zábava
I po dlouhém a namávahém dni v Číně se můžete večer alespoň krátce seznámit se zdejší zábavou a společenským i nočním životem. Určitě se vyplatí sebrat zbývající fyzické i psychické síly a navštívit byť jen jednou jedinkrát třeba místní kulturní centrum nebo divadlo. Budete tak mít skvělou příležitost spatřit poprvé ve svém životě – a možná i naposledy – originální pekingskou, kantonskou nebo s’-čchuanskou operu (každá z nich je docela jiná), obdivovat vynikající čínské artisty, kteří provádějí své obratné kousky v závratné výši nebo se s dalšími diváky v sále zasmát rázovitým komikům, jimž nerozumíte ani slovo. V každém programu se odráží nejmodernější kulturní směry.
I když se vám zdá, že už jste z historických, archeologických, uměleckých a kulturních pokladů Číny viděli opravdu všechno, zavítali do mnoha měst a okusili i nejrůznější podoby místní úchvatné krajiny, přece zbude ještě dost věcí, kvůli kterým budete mít důvod zavítat do této velké země i příště. Turistům jsou k dispozici různé specializované programy a pobyty, zaměřené například na akupunkturu, bojová umění nebo divadlo. Vyjet si můžete i na zájezd s kulinářskou tématikou – pokud ho absolvujete, můžete doma doslova vyčarovat proslulou pekingskou kachnu.
Odhlédneme-li od všech turistických pozoruhodností, je pro Středoevropana neobyčejně silným zážitkem už pouhý kontakt s čínským obyvatelstvem. Stačí si jen trochu přivstat, brzy po ránu opustit hotel a na ulicích se s otevřenýma očima a srdcem vmísit do oné masy, kterou dohromady tvoří miliarda lidí. Drnčící zvonky jízdních kol, až neuvěřitelné návaly na autobusových zastávkách, přátelské povídání sousedů před domem i lidé s jedinečným příběhem – třeba důchodce, který nese ve všeobecném zmatku nad hlavou klec s kanárem, aby mohl chudák opeřenec aspoň takto nasát trošku čistšího vzduchu. U rušného stánku na nároží si pak kolemjdoucí mohou zakoupit něco dobrého a přímo na místě si po chutnat.
Jak se tito lidé oblékají, jak pracují, jak se baví – to silně zapůsobí prakticky na každého cizince. Všechno je ovšem otázkou zvyku a konvence věřte tomu, že podobně exoticky působíte i vy na Číňany. Pozornost, kterou vám při osobním setkání věnují, může být někomu až nepříjemná – avšak srdečnější a upřímnější přijetí, než jakého se vám dostane právě zde, si zřejmě jen sotva dokážete představit.
Tradiční čínské svátky
Všechny státní svátky jsou mladšího data a souvisejí hlavně s historií mezinárodního dělnického hnutí nebo Čínské komunistické strany (viz Svátky, str. 247). Svátky, které uvádíme níže, jsou spíše tradiční než „státní“ a návštěvníkům země nabízejí skvělou příležitost zakusit to nejlepší z čínské kultury.
Čínský Nový rok neboli Svátky jara. Nejvýznamějším svátkem roku je v Číně lunární Nový rok, kerému se také říká Slavnosti jara. Podle gregoriánského kalendáře může tento svátek připadnout na kterýkoliv den v lunárním měsíci, který následuje po 21. lednu, což je poněkud brzy na jarní počasí. Na tento svátek připadají tři dny volna, vlastně jediné během roku, kdy Číňané opravdu „vypnou“ a svůj čas tráví hlavně v rodinném kruhu. Vydatně se jí, kupují se nové šaty a obleky, dávají dárky a platí dluhy. Sváteční dny končí Slavností luceren, lidovou slavností plnou světel a hluku.
Slavnosti dračích člunů. Pořádají se pátého dne pátého lunárního měsíce, obvykle v červenci. Konají se na paměť čínského básníka a státníka Čchü-jüana (340–278 př. n. l.), který utonul v provincii Chu-nan. Lidé hážou rýžové koláče do řeky, aby odradili ryby od pojídání jeho těla. V současné době se podávají sladké rýžové koláče s datlemi nebo ořechy. Některá města také pořádají závody dračích člunů, kterých se často účastní i posádky z jiných zemí.
Slavnosti podzimu. Datum těchto slavností záleží na tom, kdy dojde k úplňku v blízkosti podzimní rovnodennosti – obvykle je to kolem poloviny září. Všichni obdivují úplněk a věří v bohatou sklizeň. Tou dobou obchody vydělávají na prodeji „měsíčních koláčů“ (těsto plněné mle tým sezamem, červenými fazolemi a ořechovou nádivkou) a Tang yuan (rýžových koláčů, lepkavých kuliček z rýžové mouky se sladkou náplní v cukrovém sirupu).
Konfuciův svátek. Koncem září oslavují čínské komuny památku Konfucia.
Vánoce. Listopad a prosinec jsou v Číně relativně klidnými měsíci, ale o Vánocích propukne velká oslava. Křesťanské kostely pořádají zvláštní bohoslužby, které přitahují tisíce diváků. V Pekingu je zvykem si vyměňovat vánoční blahopřání a dárky a v některých obchodech dokonce uslyšíte zpívat Santa Clause.
