Vláda Mongolů
Okupace země Mongoly (1279–1368) je dramatickou a rozporuplnou kapitolou čínských dějin. Po dvaceti letech protimongolského odporu byli nakonec vládci dynastie Sung definitivně poraženi a přinuceni ke kapitulaci. Mladý císař se schovával na lodi, když však byla dobita nepřátelskou lstí, poslední z oddaných velitelů chytil osmiletého císaře do náručí a skočil s ním do moře vstříc jisté smrti.
Dynastie Jüan
Následující éra, za níž Číně vládla mongolská dynastie Jüan (v přepisu pchin-jinYuan), trvala necelých sto let. Celkové tvůrčí možnosti Číňanů byly tehdy značně omezeny, Kublajchán (vnuk velkého Čingischána) byl však muž rozumný, otevřený a lidský. Na pomoc si povolal několik čínských učenců a úředníků. Historikové označují Kublajchána za bezmála čínského vladaře, protože se na čínském trůnu podrobil mnohem více on myšlení svých poddaných než poddaní jemu.
Hlavní město nové říše bylo vybudováno na místě dnešního Pekingu. Jmenovalo se Ta-tu, mongolsky Chanbálik – nebo také Kambala, jak jej nazýval Marco Polo, nejznámější cestovatel středověku. Jeho líčení této mohutné metropole je plné obdivných popisů nádherných paláců, roz lehlých tržišť a množství stromů, které poskytují dostatek stínu. Marco Polo byl také velice překvapen náboženskou tolerancí Velkého chána, jeho otevřeností, velkorysostí – a v neposlední řadě i pozoruhodným vkusem při výběru žen a konkubín. Slavný Benátčan v Číně také objevil mnoho novinek, mimo jiné i papírové peníze, a to včetně způsobů jejich padělání.

Vyprávění Marca Pola o životě v exotické zemi na Dálném východě, opředené četnými legendami, přijímali Evropané zpočátku s nedůvěrou – někteří se dokonce domnívali, že se na svých cestách zbláznil. Co ji ného si mohli Benátčané myslet, když slyšeli Markovo vyprávění o „pře krásném a honosném městě Kvinsai” (dnešní Chang-čou), které má 12 000 mostů, některé z nich vy soké tak, že pod nimi mo hou pro plouvat velké plachetní lodě?
Po Kublajchánově smrti v roce 1294 (zemřel ve věku 80 let) za čali Mongolové pozvolna ztrácet svou moc nad Čínou. Kublajchánovým následníkům chyběl potřebný roz hled a strategické myšlení. Ve vzduchu opět viselo lidové povstání. Při celonárodním povstání vede ném rolnickým předákem Ču Jüan-čangem nakonec dynastie Jüan padla a čínská říše opět získala ztracenou suverenitu. Roku 1368 převzal Ču Jüančang trůn Střední říše do svých rukou a stal se prvním vladařem nově vzniklé velké dynastie, Ming.