Zakázané město: Nezvané hosty po vstupu posílali na smrt
Přidáno: 03.06.2013 | Autor: Redakce
Obyčejný člověk byl za vstup do Zakázaného města potrestaný obvykle trestem smrti. Zakázané město tedy bylo skutečně zakázané. Pět set let do něj měl přístup jen císař a jeho doprovod, běžným lidem se komplex několika set budov otevřel až v roce 1911.
Komplex Zakázaného města zvaný Gu Gong vyrostl v průběhu 14 let v 15. století. A podle legend měla původní stavba přesně 9999 místností. Ostatně na stavbě se prý podílelo více než milion dělníků, pracovních sil tak bylo dost a dost. Hned po dokončení se do paláce nastěhoval císař Jung-le, který příkaz ke stavbě vydal. A měl rozhodně pro strach uděláno – celý komplex byl totiž vybudovaný ze dřeva a riziko požáru (i úmyslného) bylo obrovské.
Zakázané město trpělo – požáry i během revolucí
Komplex Zakázaného města pak skutečně několikrát vyhořel. A podoby, jakou má dnes, je převážně z 18. století. Komplex také výrazně utrpěl (podobně jako například tibetský palác Potála) v době takzvané Kulturní revoluce.
Dnes je palác chápaný jako symbol tradiční čínské architektury. Ohraničuje ho 8,5 metru silná a 12,5 metru vysoká zeď. Další ochranu pak tvoří 52 metrů široký vodní příkop. Oba obranné prvky nicméně od roku 1911, kdy je palácový komplex přístupný veřejnosti, plní spíše jen estetický účel.
Do komplexu se vchází z náměstí Nebeského klidu (tedy z toho náměstí, kde byly kdysi velmi krvavě potlačeny protesty proti režimu) skrze bránu Nebeského klidu – na té mimochodem vysí veliká podobizna Mao Ce-tunga odkazující na skutečnost, že právě tady vyhlásil kdysi lidovou republiku.
Stovky budov pro různé účely
Komplex tvoří několik stovek budov, z nich každá obsahuje sály a síně určené ke speciálním rituálním účelům. Všechny jsou samozřejmě také vystavěné a vyzdobené v duchu čínské architektury.
K těm nejznámějším prostorám patří síň Válečné udatnosti, síň Literární slávy (tady byla císařská knihovna), síň Střední harmonie, síň Udržující harmonie a největší a nejdůležitější síň Nejvyšší harmonie.
Součástí komplexu jsou i soukromé komnaty, které využíval císař s rodinou. Mimochodem – v zakázaném městě bydlelo celkem 24 císařů – z dynastií Ming a Čching. Dnes je Zakázané město jedním ze symbolů Pekingu a obrovským lákadlem pro všechny turisty – na rozdíl od dřívějších dob už jim nehrozí za průchod branou Nebeského klidu smrt.
