Tady bije srdce Číny: Náměstí Nebeského klidu
Přidáno: 03.01.2015 | Autor: redakce
Neodpočinete si tady – není si kam sednout. Před sluncem se tu neschováte – nejsou tu žádné stromy. Náměstí Nebeského klidu v Pekingu je obrovskou nezastavěnou plochou, kterou dnem i nocí monitoruje policie a také místem, kde se prolévala krev.
Sami Číňané ho označují za srdce metropole Pekingu, ale i celé Číny. Náměstí Nebeského klidu je symbolem – pro někoho Číny, pro jiného potlačování lidských práv a ohromného masakru z června 1989. Základ náměstí přitom vznikl už v 15. století.
Buďme konkrétnější. Náměstí dostalo svůj název podle brány Nebeského klidu, která vznikla už v roce 1417 a v dalších staletích byla několikrát přestavěná až do dnešní podoby. Tahle brána, která nechybí snad na žádné z pekingských pohlednic, leží na severním okraji náměstí a odděluje ho od Zakázaného města.
Brána na severu i na jihu
Na jižním okraji náměstí leží brána Správného světla, už méně známá, nicméně na vlastní oči taktéž dech beroucí. Západní okraj náměstí vytváří Velká síň lidu a konečně východní hranici tvoří Národní muzeum čínské historie. Obrovskou plochu náměstí pak rozbíjejí už jen dva monumenty – monstrózní mauzoleum Mao Ce-Tunga a Památník lidových hrdinů, který ční do výšky téměř čtyřiceti metrů.
Mimochodem – na místě mauzolea ještě v první polovině 20. století stála třetí brána, která byla takzvanou branou národní a sloužila výhradně k ceremoniálním účelům. Čínská brána, jak se jmenovala, ale v padesátých letech padla k zemi (i přes obrovskou historickou hodnotu) a nahradilo ji mauzoleum. Náměstí se navíc rozšířilo ještě více na jih.
- V Pekingu můžete kromě náměstí obdivovat i Letní palác.
Největší náměstí planety
Náměstí Nebeského klidu, které někteří znají i pod názvem Tchien-an-men je tak v současnosti největším náměstím planety (na druhém místě je moskevské Rudé náměstí) – a rozměry 880 krát 500 metrů jsou skutečně monstrózní. Ostatně, rozloha náměstí je srovnatelná s rozlohou nejmenšího státu světa, Vatikánu.
Dnes je tato otevřená plocha především turistickým místem, pamatuje ale dny, kdy se na ní prolévala krev nevinných lidí. Náměstí vstoupilo do širokého povědomí světové veřejnosti na začátku června 1989, kdy právě tady prostetovaly tisíce lidí proti nedemokratickému režimu. O rozehnání davů se měla postarat armáda – a ta se skutečně „postarala“ – na dlažbě po jejím brutálním zásahu zůstalo podle údajů Červeného kříže ležet dva až tři tisíce mrtvých.
Tato událost vstoupila do dějin jako Pekingský masakr – upomínku na něj ale na náměstí dodnes (logicky) nenajdete.
Zdroj titulní fotografie: Paul Louis, en.wikipedia.org, licence: CC BY-SA 3.0
