Terakotová armáda – hrozivých 8000 vojáků bylo objeveno náhodou

Šok čínských rolníků, když se v roce 1974 propadli do jámy a obklopili je vojáci v plné zbroji, musel být obrovský. Zmizel ale ve chvíli, kdy zjistili, že všichni vojáci jsou hlinění. A svět tak přišel k jednomu z největších historických pokladů, které má – k terakotové armádě.

 

Rolníci tehdy kopali studnu a při výkopových pracích se propadli do obrovské chodby. Svůj nález samozřejmě hned ohlásili. A čínská vláda celou oblast na dva roky totálně uzavřela. Dnes už k terakotové armádě turisté smí. Sochy ale po odkrytí trpí, a tak jich byla část opět zasypána a zakryta. Dodnes ovšem netušíme, jak vypadá hrobka císaře Čchina, který nechal terakotovou armádu kdysi vybudovat, aby chránila jeho věčný spánek.

Terakotová armáda je totiž ve skutečnosti obrovským mauzoleem. Císař Čchin, který je mimochodem tím, který jako první sjednotil Čínu a začal se stavbou Velké čínské zdi, začal s jeho stavbou už za svého života. Celý komplex, jehož rozloha je neuvěřitelných 46 kilometrů čtverečních, vznikal celých 40 let a pracovalo na něm až 700 tisíc lidí.

 

Kromě terakotové armády, která je největším tahákem celého mauzolea, je součástí objektu i samotná hrobka císaře, jak už ale bylo řečeno, ta nebyl nikdy otevřena. Dále je tu pohřbeno asi pět set dalších osob, jako císařům doprovod, je tu i velký bronzový vůz a stáje, jsou tu dokonce i hlinění koně.

 

Samotných hliněných vojáků tady je asi osm tisíc. Jsou rozmístěni ve třech velkých halách – geometricky přesně v jednotlivých regimentech. Dnes jsou všichni vojáci sešedlí a jednobarevní, bývali ale barevně malovaní. 

A pozor – i když jich je asi osm tisíc, každý z nich je jiný. Jinak se tváří, má jiný postoj, nebo jinou výstroj. Celá armáda pak prý skrývá tajnou symboliku a poselství. To prý bylo rozluštěno, ale průvodci vám o něm nic neřeknou. Mlčí – možná z úcty ke kdysi zemřelému císaři. 

 

Dnes bychom řekli, že jsou vojáci vystavění v životní velikosti, měří totiž mezi 160 a 170 centimetry. Na svou dobu ale byli vymodelovaní v nadživotní velikosti. Tehdejší lidé byli menší. Kdysi byly součástí brnění i dřevěné části, ty ale do dneška nevydržely, na sochách jsou tak dnes „jen“ bronzové prvky. 

 

V roce 1987 bylo mauzoleum, které leží kousek od města Si-an zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.