Náměstí Tiananmen
Tchien-an-men
Toto prostranství o rozloze 40 hektarů v samém centru Pekingu je považováno za největší náměstí světa. Náměstí Nebeského klidu upoutalo pozornosti světa během studentských demonstrací v roce 1989 a jejich tragických následků. Svým rozměrem doslova bere dech a i navzdory nevkusné komunistické architektuře vám nabídne nádherný výhled včetně draků, kteří se nad ním vznášejí. Za císařských dob zaujímala tato plocha přibližně čtvrtinu dnešní rozlohy. V padesátých letech bylo náměstí rozšířeno, aby pojmulo až milion lidí. Ještě 1. října 1949 tak Mao Ce-tung poprvé vztyčoval vlajku nové lidové Číny na náměstí poměrně malém. Během kulturní revoluce se zde konala shromáždění Rudých gard. 1. října 1999, když zde Lidová republika os lavila své zlaté, padesáté výročí, byl každý betonový blok nahrazen žulovým.
Mauzoleum Mao Ce-tunga
Nízká budova na jižním konci náměstí je Mauzoleum Mao Ce-tunga (Mao Zhuxi Jiniantang; otevřeno út–ne 8.00–11.30, st a pá také 14.00–16.00). Uvnitř leží nabalzamované tělo muže, který vedl svou lidovou republiku prvních sedmadvacet let. Toto mauzoleum, které je větší než Leninova hrobka na Rudém náměstí v Moskvě, je otevřeno nekončícímu procesí turistů, kteří zde však mohou zůstat jen několik minut. Hned před mauzoleem mohou návštěvníci zjistit, jak se socialismus stává pouhým nástrojem spotřebního kýče – po cestě projdou kolem mnoha stánků, ve kterých se prodávají Maovy sošky, odznaky, tašky a zapalovače, které hrají úryvek písně Východ je rudý.
Památník národních hrdinů
Směrem na sever se tyčí Památník národních hrdinů, žulový obelisk odhalený roku 1958, který přesně dokládá styl staveb socialistického realismu. V roce 1989 zde měli své sídlo zástupci demokratizačního hnutí. Mohutná budova na západní straně náměstí byla postavena v roce 1959. Jde o Národní shromáždění (Renmin Dahuitang), ve kterém pravidelně zasedají volení zástupci čínského lidu. Při návštěvě zde můžete požádat o průvodce. Za touto budovou se uvidíte kopuli Velkého čínského národního divadla postaveného z titanu a skla; první vystoupení zde proběhlo v září 2007.
Čínské národní muzeum
Když půjdete přes náměstí směrem na východ, narazíte na budovu Čínského národního muzea (Zhongguo Guojia Bowuguan; otevřeno denně 9.00–16.00; vstupné), ve které se nacházejí dvě muzea. Muzeum čínské historie (Zhongguo Lishi Bowuguan) vlastní na 9000 exponátů od prehistorických fosilií až po nádoby a bronzové předměty, které vskutku berou dech. Muzeum čínské revoluce (Zhongguo Geming Bowuguan) shromažduje fotografie, kresby, dokumenty a jiné památky pocházející z období komunistické revoluce. Průvodci hovoří většinou čínsky, ale ve stánku vlevo od vchodu si můžete zakoupit brožuru s anglickým textem.
Muzeum je postupně renovováno, takže je možné, že při vaší návštěvě bude některá jeho část uzavřena. Na severní straně náměstí stojí Brána nebeského klidu, na které je umístěn slavný portrét vůdce Maa. Vrchol mohutné hradby tvoří tribuna, ze které účastníci sledují slavnostní průvody. Za ní se pak nachází vlastní věž ze dřeva s dvojitou střechou; původně byla postavena v 15. století a obnovena roku 1651. V současnosti mohou turisté pozorovat náměstí i z této brány; dříve byla tato výhodná pozice vyhrazena pouze vládcům a císařům.
