Muzea a pagody
Muzea
V Si-anu najdete velký počet kvalitních muzeí. Oblastní muzeum provincie Šen-si (Šen-si Šeng-po Wu-kuan; otevřeno v zimě a na jaře 9.00–16.30, v létě a na podzim 8.30–17.30) se nachází jižně od městských hradeb a jde o nejrozsáhlejší sbírku ve městě. Jeho kolekce mohou klidně soupeřit i s exponáty v Šanghajském muzeu (viz str. 149). Muzeum je umístěno v moderní budově s architektonickými prvky z období dynastie Tchang. Dobře uspořádané expozice představují předměty, které pocházejí především z období vlády dynastie Chan, Čchin a Tchang. Jsou zde vy staveny také překrásné bronzové sošky a nádherná keramika, včetně sancai (tříbarevných) předmětů z období dynastie Tchang, stejně jako vzácné záznamy ozdobené starobylými čínskými znaky.
Velmi zajímavé je také Muzeum Stélového lesa (Pej-lin Po-wu-kuan; Beilin Bowuguan; otevřeno denně 8.00–18.00), které sídlí v bývalém konfuciánském chrámu. Sbírka kamenných desek s různými historickými nápisy je uspořádana formou jakési „knihovny”. Překrásně vyvedené kaligramy na deskách (stélách) názorně dokládají úroveň staročínské kultury, filozofie a výtvarného umění. Autorem dobrého půlmilionu slov z těchto desek je Konfucius (vytesáno v roce 837). Nestoriánské stély dokládají historii šíření křesťanství na území Číny v letech 635 až 781 n. l. Nikde jinde nespatříte podobné doklady umění kaligrafie. Upozorňujeme hlavně na ulici Šu-jüan-men (Shuyuanmen), která vede k muzeu podél městských hradeb na jihu – právě tady bylo po nedávných opravách otevřeno hned několik výborně zásobených obchodů s kaligrafií a dalšími uměleckými předměty.
Velká pagoda Divokých husí
Velká pagoda Divokých husí (Ta-jen Tcha; Dayanta; otevřeno denně 8.00–18.30) byla postavena v roce 652 za vlády dynastie Tchang – tehdy se ještě nacházela uvnitř městských hradeb. Později se však Si-an jaksi zmenšil, a tak dnes tato sedmistupňová cihlová pagoda stojí opuštěně uprostřed polí v jižní části katastru města a na jejích střechách roste tráva. Pagoda původně sloužila k uložení cenných buddhistických spisů, které sem z Indie přivezl Süan-čang, neohrožený čínský učenec a potulný mnich. Poté, co přestál dlouhé roky cestovatelských útrap „v písečných a sněžných bouřích a vzdoroval zlým duchům, démonům a drakům”, uví tali jej místní obyvatelé při návratu v roce 645 n. l. jako svého hrdinu. Ještě dvacet let pak překládal přivezené posvátné knihy ze sanskrtu do čínštiny.
Malá pagoda divokých husí
Malá pagoda divokých husí (Siao-jen Tcha; Xiaoyanta; otevřeno denně 8.00–18.30) je sice historicky mladší – byla postavena v roce 770 – menší a štíhlejší než její velká jmenovkyně, zato však má o šest stupňů více. Když byla postavena, bylo jich dokonce patnáct; při jednom zemětřesení za éry Ming se však dva stupně zřítily. Na obě věže z období dynastie Tchang je možné vystoupat a pokochat se pohledem na jejich úchvatné okolí; věže jsou svého druhu nejlepší v Číně.
